Skip to content

Jak se slaví finský Den nezávislosti?


Dnes se ve Finsku slaví Itsenäisyyspäivä neboli Den nezávislosti. Před 102 lety, 6. prosince 1917, totiž Finsko vyhlásilo nezávislost na Rusku a stalo se samostatnou republikou. Bylo to vlastně poprvé, co bylo Finsko uznáno jako úplně samostatný stát, protože před tím bylo dlouhou dobu součástí Švédska.

Díky tomu patří Den nezávislosti mezi nejdůležitější svátky v roce a slaví se dosti specifickým způsobem, který zahrnuje pár tradic. Jinak má samozřejmě většina lidí volno a jelikož Den nezávislosti letos vychází na pátek, máme z toho předvánoční prodloužený víkend.

Jak se slaví Den nezávislosti Finska

Co asi nikoho nepřekvapí je to, že státní vlajky jsou vyvěšené úplně všude a některé budovy se večer (nebo teda už odpoledne, když se setmí) zahalí do modro-bílých světel. Vlaječky a modro-bílé dekorace pak Finové vytáhnou i doma. Nejtypičtější jsou modro-bílé svíčky, které se oficiálně zapalují na památku padlých vojáků.

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený tanja (@birdie__85),

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený Jaana | Finland (@jaana313),

Někdo dokonce do modro-bíla vyladí i jídlo 🙂

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený Yhteishyvä (@yhteishyva),

Každý rok na Den nezávislosti v televizi běží film Neznámý voják (Tuntematon sotilas), který byl v minulosti natočený několikrát. Nejnovější verze vznikla před dvěma lety ke 100letému výročí Finské republiky a je to zatím nejdražší Finský film všech dob. Televize ale bude jako každý rok vysílat originální verzi z roku 1955, protože to je ta největší klasika.

Když se nad tím teď zamýšlím, tak Den nezávislosti je ve Finsku hodně spojený s koukáním na televizi. Ono taky co jiného chcete dělat, když je venku taková zima a hlavně skoro celý den tma (na severu opravdu CELÝ den tma). Tím hlavním programem, na který kouká doslova celé Finsko, je večerní Linnan juhlat.

Linnan juhlat aneb slavnostní recepce prezidenta

Dovedete si představit, že se několik hodin díváte na to, jak si prezident potřásá rukou s různými lidmi? Protože přesně to je Linnan juhlat neboli prezidentská recepce na Den nezávislosti (doslovný překlad je Hradní oslavy). Taková lehce zvláštní, ale vlastně milá tradice, která začala v roce 1919, i když tenkrát všechno probíhalo v daleko menší míře.

Ale abych to lépe popsala…. Na oslavu do prezidentského paláce je pozváno přibližně 2000 významných hostů. Prezident a první dáma každého z nich osobně přivítají potřesením ruky a prohozením nějaké zdvořilostní fráze. Jako první na hrad přicházejí nejstarší hosté – váleční veteráni. Potom následují osobnosti z politiky (bývalí prezidenti, poslanci, ministři) a diplomacie (včetně velvyslanců, takže ano – každý rok je tam alespoň jeden Čech), osobnosti z kultury, sportu, umění, vědy apod. Mezi pozvanými jsou i zdánlivě obyčejní lidé, kteří udělali něco významného nebo ušlechtilého. Hosté samozřejmě chodí na etapy, aby si mohl prezident s první dámou občas trochu odpočinout a neupadly jim ruce.

Názorná ukázka:

Prezidentův pes Lennu se těchto oslav pochopitelně neúčastní 🙁

Finové tohle s velkým zápalem sledují v televizi (tzv. must-see) s komentářem od moderátorů. Jeden z nich krátce seznamuje diváky se všemi hosty, druhý moderátor je známý stylista, který komentuje výběr šatů, protože o tom to taky celé je. Přímo na místě jsou reportéři a dělají rozhovory s pozvanými, když je zrovna pauza u přijímaní dalších hostů.

Linnan juhlat bylo vloni úplně nejsledovanějším pořadem roku a dívalo se na něj skoro 3 miliony diváků.

Když potřásání rukou skončí, nastává ta “nudnější” část, a to samotný večírek. A věřte mi, že je to opravdu ta nudnější část, protože koukat na lidi, jak si užívají na večírku všechno to jídlo, pití a živou hudbu, zatímco vy sedíte doma na gauči v papučích, fakt není zábava.


Aby to nebylo celé zalité sluncem, je nutné říct, že na den nezávislosti je v Helsinkách vždycky naplánováno i několik různých demonstrací různých názorových skupin. A jak to tak bývá, občas se odpůrci střetnou a pak to nemusí dopadnout moc šťastně.


Tak, a já si jdu sednout k modro-bílé tabuli s modro-bílýma svíčkama a dát si něco dobrého k jídlu. Hyvää Itsenäisyyspäivää!


Be First to Comment

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *